The Oldest Jewish Cemetery in Prostějov (Czechia) in the View of Archaeological Research
DOI:
https://doi.org/10.23858/FAH36/2023.004Keywords:
Jewish cemetery, archaeology, Early Modern Period, Jewish burial custom, Prostějov, Jewish burial riteAbstract
Graves excavated during the rescue archaeological research of Hlaváčkovo square/Šerhovní street in Prostějov (Czechia) in 1998 can be linked to the presumed oldest Jewish cemetery owing to the presence of Jewish burial customs in the form of pottery sherds present on the eyes and mouth of the deceased, the inclusion of iron padlocks and quarry stones near the lower limbs of the deceased, and absence of complex garments. These customs had special symbolic meaning and function in Jewish burial rites. Also, the orientation of the deceased in the W-E direction, the use of wooden coffins reinforced by iron nails, and the stretched position on the back with arms stretched along the body corresponds with Jewish burial rites. A high concentration of children’s graves suggests that a section reserved for children’s burials called ‘nefele’ was discovered. Dating of the discovered part of the cemetery to the 17th and 18th centuries is based on analysis of archaeological features, stratigraphic relationships and finds originating in the 43 discovered graves.
Downloads
References
Anonym 1953. Burial of Stillborn Infants In: Commission on Jewish Chaplaincy, National Jewish Welfare Board. Collected Responsa to Chaplains. New York. Available on-line 31.08.2022: www.sefaria.org.
Alder C., Matt Ch. Ph. 2010. Der mittelalterliche Friedhof der ersten jüdischen Gemeinde in Basel. Ausgrabungen in Kollegiengebäude der Universität. Mit einem numismatischen Beitrag von Beatrice Schärli und Michael Matzke. Materialhefte zur Archäologie in Basel 21. Basel. DOI: https://doi.org/10.12685/mh.21.2010.1-135
Belcredi L. 1988. Užití kovu ve středověké osadě. Výsledky dosavadního archeologického výzkumu zaniklé středověké osady Bystřec. “Archaeologia historica” 13, 459-485.
Benet M. 1889. Paršat Mordechaj (sbírka respons k Šulchan aruchu, poznámkami opatřil a vydal Abraham Isaak Glück). Marmarossziget.
Bis W., Więckowski W. 2017. Cmentarz żydowski w Węgrowie w świetle sondażowych badań archeologicznych. “Rocznik Liwski” 9, 109-129.
Blanchard Ph., Georges P. 2010. Le cimetière juif de Châteauroux: informations historiques, résultats archéologiques et approche comparative. “Revue de l’Académie du Centre” 2010, 33-57.
Borowska-Strugińska B. 2005. Uwagi na temat niektórych elementów obrządku pogrzebowego ludności żydowskiej pochowanej na cmentarzysku w Brześciu Kujawskim. In: W. Dzieduszycki, J. Wrzesiński (eds.), Do, ut des – dar, pochówek, tradycja. Funeralia Lednickie 7, Poznań, 233-237.
Čižmář Z. 1999a. Hlaváčkovo nám./Šerhovní ul. Dostavba administrativně-obchodního centra. Svazek I – text. Unpublished excavation report. Institute for Archaeological Heritage. Prostějov.
Čižmář Z. 1999b. Hlaváčkovo nám./Šerhovní ul. Dostavba administrativně-obchodního centra. Svazek II – obrazové přílohy. Unpublished excavation report. Institute for Archaeological Heritage. Prostějov.
Čižmář Z. 1999c. Hlaváčkovo nám./Šerhovní ul. Dostavba administrativně-obchodního centra. Svazek III – fotografické přílohy. Unpublished excavation report. Institute for Archaeological Heritage. Prostějov.
Čižmář Z. 1999d. Hlaváčkovo nám./Šerhovní ul. Dostavba administrativně-obchodního centra. Svazek IV – kontextuální karty (uloženiny). Unpublished excavation report. Institute for Archaeological Heritage. Prostějov.
Čižmář Z. 1999e. Hlaváčkovo nám./Šerhovní ul. Dostavba administrativně-obchodního centra. Svazek V – kontextuální karty (jámy, zdi). Unpublished excavation report. Institute for Archaeological Heritage. Prostějov.
Čižmář Z., Šmíd M. 2000. Vývoj Prostějova v archeologických a historických pramenech v období 10.–16. století. In: V. Nekuda (ed.), Archaeologia historica: sborník příspěvků přednesených na 31. konferenci archeologů středověku České republiky a Slovenské republiky s hlavním zaměřením na středověké město a jeho zázemí. Brno, 77-102.
Dokoupilová M. 2000. Místa pohřbívání Židů v Prostějově na počátku 19. století. In: P. Pálka (ed.), Židé a Morava VI. Sborník z conference konané v listopadu 1999 v Muzeu Kroměřížska. Kroměříž, 74-78.
Ehl P., Pařík A., Fiedler J. 1991. Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy. Praha.
Fijałkowski P. 1989. Obrządek pogrzebowy Żydów polskich w świetle badań archeologicznych. O potrzebie badań archeologicznych nad historią i kulturą Żydów w Polsce. “Biuletyn Żydowskiego Instytutu Historycznego” 3(151), 25-42.
Freimann J. 1923. Geschichte der Juden in Prossnitz. “Jahrbuch der Jüdisch-Literarischen Gesellschaft” 15, 26-58.
Goš V. 1978. Havelkovo muzeum v Lošticích, Katalog archeologické sbírky. “Zprávy Čs. společnosti archeologické při Čs. akademii věd” 20(5), Praha, Nitra, Brno.
Goš V. 2007. Loštice, město středověkých hrnčířů. Opava.
Holasová T. 2019. Nejstarší židovský hřbitov v Prostějově. Unpublished bachelor thesis. Faculty of Arts, Palacký University Olomouc. Olomouc.
Hońdo L. 2011. Dom przedpogrzebowy przy żydowskim nowym cmentarzu w Krakowie. Kraków.
Hrubec I. 1971. Výzkum zaniknutej dediny Dolný Poltár. “Archeologické rozhledy” 23(1), 69-79.
Klenovský J. 1997. Židovské město v Prostějově. Prostějov.
Krajíc R. 2003. Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa 1. Praha, Sezimovo Ústí, Tábor.
Králíková M., Malina J. 2007. Panoráma antropologie biologické – sociální – kulturní: modulové učební texty pro studenty antropologie a ‘příbuzných oborů’. Pohřební ritus 16.-18. století na území střední Evropy. Brno.
Králíková M. 2017. Pohřbívání na Moravě v 16.–18. století. “Archaeologia historica” 42(1), 135-151. DOI: https://doi.org/10.5817/AH2017-1-7
Kuča K. 2004. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6. Praha.
Kühndel J. 1939. Recenze: Janoušek, V., Prostějovský okres. Brno 1938. “Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané” 16, 121-127.
Malina J., Unger J. 2002. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie a „příbuzných“ oborů. Pohřební ritus a zacházení s těly zemřelých v českých zemích (s analogiemi i jinde v Evropě) v 1.-16. století. Brno.
Mikulková B. 2011. Slavkov u Brna (okr. Vyškov), Ul. Čs. armády – supermarket Spar. In: Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., Výroční zpráva 2010. Brno. Available on-line 31.08.2022: www.uapp.cz.
Pajer J. 1983. Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
Procházková P. 1997. Hl. parkoviště-ulice Kostelní, Uprkova, Koželuhova, Hradební, prostor u KaS centra. Unpublished excavation report. Museum of Prostějov, region in Prostějov. Prostějov.
Prudká A. 1995. Příspěvek k podobě prostějovského městského opevnění. “Štafeta: kulturně politický časopis Prostějovska” 26, 63-64.
Přikryl O. 1929. Z těžkých dob Prostějova 1. Prostějov.
Schap L. 1936. Kdyby kameny uměly mluviti. “Zprávy obecní – úřední list zemského svazu náboženských obcí židovských na Moravě, ve Slezsku a náboženských obcí židovských k těmto příslušných” 1, 3-4.
Scheufler V. 1979. Archeologické výkopy novověké keramiky - interpretační problémy. “Český lid” 60, 203-210.
Skóra K. 2016. A Habit of Providing the Dead with Padlocks against the Background of Ashkenazi Funeral Rites. “Fasciculi Archaeologiae Historicae” 29, 131-145. DOI: https://doi.org/10.23858/FAH29.2016.014
Slivka M. 1981. Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku 3. “Historica Carpatica” 12, 211-276.
Světlovský F. 1900a. Prostějovské rovy. “Hanácký kraj” 1(3), 7.
Světlovský F. 1900b. Prostějovské rovy. “Hanácký kraj” 1(7), 7.
Šínová J. 2019. Prostějov-židovský hřbitov, Hlaváčkovo náměstí, 1998. Unpublished anthropological report. Faculty of Arts, Palacký University Olomouc. Olomouc.
Wallisová M. S. 2009. Židovský hřbitov ve Vladislavově ulici. “Staletá Praha” 25/2, 54-65. DOI: https://doi.org/10.56112/sp.2009.2.05
