Space – landscape – home – homeland

Autor

DOI:

https://doi.org/10.23858/JUE17.2019.001

Słowa kluczowe:

przestrzeń, krajobraz, dom

Abstrakt

W artykule podjęto próbę analizy subiektywnego przeżywania krajobrazu i jego zawłaszczania przez dwie społeczności (czeską większość i niemiecką mniejszość) na ziemiach czeskich w pierwszej połowie XX wieku. Krajobraz jest rozumiany jako strefa odbierana wizualnie, z własnymi wyraźnymi cechami, strukturą, ważnymi miejscami i punktami orientacyjnymi. Jednocześnie postrzega się go jako przestrzeń o wartościach historycznych i symbolicznych. Czeski geolog Cilek stwierdza, że „starzejemy się wraz z ziemią i drzewami w naszym ojczystym krajobrazie”. Jak konkretnie tworzymy ten ojczysty krajobraz i jakie strategie wybieramy, gdy zmuszeni jesteśmy go porzucić? Zatem przewodnim tematem rozważań jest relacja między krajobrazem a domem/ojczyzną w rozumieniu miejsca, z którym jesteśmy zrośnięci, które wywołuje emocjonalną więź. Analiza dotyczy antropologicznych wymiarów czeskiego krajobrazu – genezy i funkcjonowania, powiązań z określoną grupą oraz przestrzennej mapy powstałej w wyniku nowych warunków polityczno-społecznych, nowych granic terytorialnych, a nawet granic państwowych.

 

Pobrania

Download data is not yet available.

Biogram autora

Blanka Soukupová - Faculty of Humanities, Charles University Prague, Czech Republic

Doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc., od roku 2000 pracownik naukowo-dydaktyczny na Wydziale Nauk Humanistycznych Uniwersytetu Karola w Pradze. Zainteresowania naukowe: tożsamość zbiorowa, miasto środkowoeuropejskie, antysemityzm, problematyka form, stosunków, typów współżycia społecznego, współżycia między grupami etnicznymi oraz ogólnie między grupami zbiorowości ludzkiej, kwestie wyrażania tożsamosci narodowej, etnicznej i grupowej, etnologia kobiet i dzieci.

Bibliografia

Althammer-Švorčíková E., Wagnerová A. 2004, Češi jsou vlastně docela milí… Česko-německé vzpomínky, Prostor, Praha.

Bausinger H. 1990, Heimat in einer offenen Gesellschaft, Begriffsgeschichte als Problemgeschichte, [w:] Cremer W., Klein A. (Hrsg.), Heimat, Analysen, Themen, Perspektiven, Bundeszentrale für die politische Bildung, Bonn, s. 76-90.

Chalupný E. 1907, Národní povaha česká, nákl. vl., Praha.

Chalupný E. 1943, Jihočechové, Č. A. T., Praha.

Cílek V. 2005, Krajiny vnitřní a vnější: texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu, Dokořán, Praha.

Cílek V. 2008, Dýchat s ptáky: obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst, Dokořán, Praha.

Cílek V. 2009, Makom, Kniha míst, Dokořán, Praha.

Cílek V., Ložek V. et. al., 2011, Obraz krajiny, Pohled ze středních Čech, Dokořán, Praha.

Clark K. 1949, Landscape Into Art, J. Murray, London.

Cohen G. B. 2000, Němci v Praze 1861-1914, Karolinum, Praha.

Darré, R. W. 1940, Der Bauernspiegel Gro3deutschlands, in: Springenschmid K., Strohmeyer K. (eds.) [1940], Der Bauernspiegel Gro3deutschlands, Philipp Reclam jun., Leipzig.

Geertz, C. 2000, Interpretace kultur, Slon, Praha.

Gojda M. 2000, Archeologie krajiny: vývoj archetypů kulturní krajiny, Academia, Praha.

Götz A. 2003, Domov - otčina/Heimat - Vaterland, [w:] Koschmal W., Nekula M., Rogall J., Deutsche und Tschechen: Geschichte, Kultur, Politik, C. H. Beck, München, s. 11-17.

Hahn E. 1998, Die Sudetendeutschen in der deutschen Gesellschaft: ein halbes Jahrhundert politischer Geschichte zwischen „Heimat“ und „Zuhause“, [w:] Lemberg H., Křen J., Kováč D. (ed.), Im geteilten Europa, Tschechen, Slowaken und Deutsche und ihre Staaten 1948-1989, Institut für Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa, Essen, Klartext, s. 111-133.

Hahnová E. 1999, Sudetoněmecký problém: Obtížné loučení s minulostí, Albis international, Ústí nad Labem.

Hahnová E., Hahn H. H. 2002, Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Votobia, Praha.

Hroch M. 1999, Na prahu národní existence. Touha a skutečnost, Mladá fronta, Praha.

Hroch M. 2009, Národy nejsou dílem náhody, Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů, Sociologické nakladatelství Slon, Praha.

Hroch M. 2010, Bauern und Agrarfrage in den nationalen Bewegungen Mitteleuropas, [w:] Schultz H., Harre A. (ed.), Bauerngesellschaften auf dem Weg in die Moderne, Agrarismus in Ostmitteleuropa 1880 bis 1960, Harrassowitz, Wiesbaden, s. 87-104.

Jandl H. 2003, Fakta sudetoněmecko-českých dějin, Bund der Vertriebenen, Landesverband Hessen, Wiesbaden.

Jaworski R. 2004, Značkování pozic. Národní mýty a symboly na pohlednicích z českých zemí kolem roku 1900, „Dějiny a současnost“, Vol. 26, No. 6, s. 3-6.

Jedermann F. 1987, Ztracené dějiny, Tschechischer Nationalauschuss in Deutschland, München.

Kadeřábková J. 1985, K stavebnímu vývoji v pohraničních vesnicích Broumovska, „Český lid“, Vol. 72, No. 1, s. 4-10.

Klostermann K. 2006, Vzpomínky na Šumavu, Kniha pamětí, Hrad, Strakonice.

Křikavová A. 1997, Svět za hradbami města (Krajina v islámském světě), [w:] Křikavová A., Obuchová Ľ. (ed.), Krajina v dějinách člověka, Česká orientalistická společnost, Dar Ibn RUSHD, Praha 1997, s. 28-41.

Kupka J. 2010, Krajiny kulturní a historické: vliv hodnot kulturní a historické charakteristiky na krajinný ráz naší krajiny, České vysoké učení technické v Praze, Praha.

Květ R. 2003, Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků, Academia, Praha.

Lange-Greve S. 2003, Život na hranicích, Josef Mühlberger 1903-1985, Publikace ke 100. výročí jeho narození, Einhorn-Verlag, Schwäbisch Gmünd.

Lapka M. 2008, Zánik zemědělské krajiny v Sudetech, [w:] Spurný M. (ed.), Proměny sudetské krajiny jako poselství dalším generacím, Společnost pro trvale udržitelný rozvoj, Praha, s. 94-100.

Lenz F. 1912, Agrarlehre und Agrarpolitik, P. Parey, Berlin.

Lorenz W. 2002, Dialog s českou zemí: esejistické črty a imprese, Gemini 99, 2002.

Losová J. 1996 (ed.), Kindheit in Böhmen und Mähren, Böhlau, Wien, Köln, Weimar.

Machačová J., Matějček J. 1999, Sociální pozice národnostních menšin v českých zemích 19181938, Slezský ústav Slezského zemského muzea.

Macura V. 1983, Obraz Prahy v české obrozenecké kultuře, [w:] Město v české kultuře 19. století, Národní galerie, Praha, s. 154-167.

Matoušek V. 2010, Čechy krásné, Čechy mé, Proměny krajiny Čech v době industriální, Krigl, Praha.

Maur E. 2006, Paměť hor: Šumava, Říp, Blaník, Hostýn, Radhošť, Havran, Praha.

Mikšíček P. 2005, Sudetská pouť, aneb Waldgang, Dokořán, Praha.

Mikšíček P., Spurný M., Matějka O., Spurná S. 2003, Zmizelé Sudety, Pro o. s. Antikomplex vydalo nakl. Český les, [Domažlice].

Mikšíček P., Spurný M., Matějka O., Spurná S. 2004, Zmizelé Sudety, Pro o. s. Antikomplex vydalo nakl. Český les, [Domažlice].

Mikšíček P., Spurný M., Matějka O., Spurná S. 2006, Zmizelé Sudety, Pro občanské sdružení Antikomplex vydalo nakladatelství Českého lesa, Domažlice.

Mikšíček P., Spurný M., Matějka O., Spurná S. 2007, Zmizelé Sudety, Pro občanské sdružení Antikomplex vydalo nakladatelství Českého lesa, Domažlice.

Mikšíček P., Spurný M., Matějka O., Spurná S. 2015, Zmizelé Sudety, Antikomplex a kolektiv autorů, [Praha].

Mirtes H. 1992, Verfall einer Kulturlandschaft am Beispiel des Alt- Landkreises Mies im Egerland, Heimatkreis Mies-Pilsen, Dinkelsbühl.

Mommsen H. 2001, Der „Ostraum“ in Ideologie und Politik des Nationalsozialismus, [w:] Mühle E. (ed.), Mentalitäten - Nationen - Spannungsfelder: Studien zum Mittel- und Osteuropa im 19. und 20. Jahrhundert, Herder Institut, Marburg, s. 163-172.

Nijakowski L. M. 2006, Domeny symboliczne, Konflikty narodowe i etniczne w wymiarze symbolicznym, Publisher, Scholar, Warszawa.

Norberg-Schulz Ch. 2010, Genius loci. Krajina, místo, architektura, Dokořán, Praha.

Nosková H. 1991, Čeští a slovenští novoosídlenci na Sokolovsku a místní německé obyvatelstvo po roce 1945, „Český lid“, Vol. 78, No. 2, s. 106-116.

Pešková J. 1998, Role vědomí v dějinách, Nakladatelství Lidové noviny, Praha.

Plicka I. 2008, Jak (ne-)umíme žít v naší sudetské krajině  kdysi a dnes, [w:] Říha M. (ed.), Proměny sudetské krajiny jako poselství dalším generacím, Společnost pro trvale udržitelný rozvoj, Praha, s. 8-9.

Putna M. C. 2001, Šumavská literatura: řeky, cesty, modely, [w:] Svatoň V., Housková A., Kultura a místo, Studie z komparatistiky III, Mlejnek, Pardubice, 51-95.

Sádlo J., Pokorný P., Hájek P., Dreslerová D., Cílek V. 2008, Krajina a revoluce, Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí, Malá Skála, Praha.

Samojský P. 2011, Krajina jako duchovní dědictví, Úvodní rozhlédnutí, Obec širšího společenství českých unitářů, Praha.

Seibt F. 1996, Německo a Češi, Dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy, Academia, Praha.

Schama S. 1995, Landscape and Memory, Knopf, New York.

Schama S. 2007, Krajina a paměť, Argo, Dokořán, Praha.

Scholz M. 2012, Prostor a dějiny: Historické proměny diskusí a otázky současného bádání, [w:] Klusáková, L., Scholz M. (ed.), Pojetí prostoru v historické perspektivě, Karolinum, Praha, s. 13-28.

Sigmund H. 2006, Dům ve Stecherově ulici, Vzpomínky na dětství v Sudetech v letech 19381946 Hubert Sigmund, Prostor, Praha.

Srb V. 1988, Demografický profil německé menšiny v Československu, „Český lid“, Vol. 75, No. 1, s. 29-42.

Soukupová B. 1994-1996, Pražská společnost středních vrstev v letech 1930-1938, K perspektivám mezietnického soužití na území jednoho státu, [w:] Město a jeho kultura, Lidé města 6, Praha, s. 66-92.

Soukupová B. 2007a, Klub za starou Prahu, památky a paměť. Reflexe starobylosti a krásy města v české společnosti koncem 19. a ve 20. století, [w:] Soukupová B., Novotná H., Jurková Z., Stawarz A. (ed.), Město - identita - paměť, Zing print, Bratislava, s. 14-32.

Soukupová B. 2007b, Vltava a Praha: partnerství a rivalita, Vltava jako symbol češství a českoslovenství, [w:] Stawarz A. (ed.), Miasto po obu brzegach rzeki - Różne oblicza kultury, Warszawa, s. 25-46.

Soukupová B. 2008, Vlast a domov u autochtonních národnostních menšin v českých zemích (na příkladu strukturované židovské, německé a romské menšiny), [w:] Bittnerová D., Heřmanský M. (ed.), Kultura českého prostoru, prostor české kultury, Praha, s. 73-82.

Soukupová B. 2009, Juden und tschechische Deutsche in den böhmischen Ländern in der „posteuropäischen“ Zeit, [w:] Pilvousek J., Preuss E. (ed.), AufnahmeIntegrationBeheimatung, Flüchtlinge, Vertriebene und „Ankunftsgesellschaft“, Studien zur kirchlichen Zeitgeschichte, Berlin, s. 43-59.

Vařeka J. 1985, Sídelní změny v novoosídleneckém pohraničí ČSR, „Český lid“, Vol. 72, No. 2, s. 65-71.

Vokolek V. 2000, Krajiny vzpomínek, Triáda, Praha.

V hodině dvanácté, Soubor projevů státního presidenta a členů vlády Protektorátu Čechy a Morava po 27. květnu 1942, Orbis, Praha, srpen 1942.

Wagnerová A. 1993, Odsunuté vzpomínky, Z vyprávění mých sudetoněmeckých generačních vrstevníků, Prostor, Praha.

Watzlik H. 1940, Sudetendeutsche Reden und Aufrede, Verein Böhmerwaldmuseum in Oberplan, Oberplan.

Zimmermann H. D. 2009, Tschechien, Beck, München.

Opublikowane

31.12.2019

Jak cytować

Soukupová, B. (2019). Space – landscape – home – homeland. Journal of Urban Ethnology, 17, 11–30. https://doi.org/10.23858/JUE17.2019.001