The Terezín Memorial. A city – a museum and a distinctive site of memory
DOI:
https://doi.org/10.23858/JUE22.2024.005Słowa kluczowe:
the Terezín Memorial, city, museum, memoryAbstrakt
This study analyses the history of the Terezín Memorial from its establishment in 1947 to the period shortly after the Velvet Revolution in Czechoslovakia in 1989. The memorial was established on the site of the largest World War II concentration camp of the Protectorate of Bohemia and Moravia and is the second most important Jewish memorial in the Czech lands after the Jewish Museum in Prague (the term is used in the sense attributed to it by Pierre Nora). At the same time, the text focuses on building the collective memory through museum exhibits and exhibitions as much as through the memoirs of surviving inmates. This study demonstrates that the totalitarian regime abused its power to manipulate memory, yet also that the minority created a parallel collective memory. The Terezín minority thus came to symbolise Jewish courage and suffering.
Pobrania
Bibliografia
Aby ani v budoucnu nebylo lhostejných. 1966. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 28: 1, 4.
Adler H. G. 1955. Theresienstadt 1941-1945. Der Anlitz einer Zwangsgemeinschaft. Geschichte, Soziologie, Psychologie, Tübingen: J.C.B. Mohr (Paul Siebeck).
Ambrosewicz-Jacobs J., Oleksy K. 2008, …slowa pozostaną… In: J. Ambrosewicz-Jacobs, K. Oleksy, Pamięć, świadomość, odpowiedzialność/Remembrance, awareness, responsibility, Oświęcim: Państwowe Muzeum Auschwitz-Birkenau/Auschwitz-Birkenau State Museum, 9-11.
Antifašisté ze západního Berlína hosty Rady židovských náboženských obcí v krajích českých. 1962. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 24: 7, 6.
Auředníčková A. 1945, Tři léta v Terezíně, Praha: Alois Hynek.
Bartoszewski W. 1998, Wykład podsumowujący. In: Nazistowski obóz śmierci, Auschwitz: Wydawnictwo Państwowego Muzeum Oświęcim-Brzezinka, 187-196.
Batscha Z. 2002, Ve stopách naděje. Vzpomínky olomouckého rodáka v Izraeli, Olomouc: Votobia.
Blodig V. 2001, Dějiny ghetta Terezín. In: M. Pojar, Stín šoa nad Evropou. Praha: Židovské muzeum v Praze, 57-66.
Bohatka J. 1974, Co odhalil nalezený deník. Tribuna 6: 1, 20; 6, 3, 20; 6, 4, 20.
Chládková L. 2005. Terezínské ghetto. Praha: V ráji.
Co se děje na židovském hřbitově v Terezíně? 1969. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 31: 6, 2.
Dubenský L. K. 1946, Kalvarie českého národa. Malá pevnost Terezín, Bohušovice n. O.: Výbor pro smuteční oslavy.
Feder R. 1947, Židovská tragedie. Dějství poslední, Kolín: Lusk.
Feder R. 1957. Stromy a židé. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 19: 1, 7-9.
Film o terezínském ghettě. 1961. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 23: 12, 10.
Halbawchs M. 2009. Kolektivní paměť. Slon: 2009.
Heitlinger O. 1968. Památník Terezín vypisuje soutěž. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 30: 2, 4.
Heitlingerová A. 2007, Ve stínu holocaustu a komunismu. Čeští a slovenští židé po roce 1945, Praha: G plus G.
Holzer L. 1960. Z posledních dnů Terezína. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 22: 11, 9.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Terezín, 01.02.2024.
https:/c.jewishmuseum.cz/files/2022.vz.cz.pdf, 01.02.2024 .
Iltis R. 1965. Zůstali jsme Terezínu mnoho dlužni. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 27: 8, 7.
Krejčová H. 1991, Českožidovská asimilace. In: C. Rybár, Židovská Praha. Glosy k dějinám a kultuře. Průvodce památkami. Praha: TV Spektrum, Akropolis, 108-169.
Krejčová H. 1997. Židovská náboženská obec za války. In: H. Krejčová, J. Svobodová, A. Hyndráková, Židé v Protektorátu. Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. Dokumenty. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Maxdorf.
Krejčová H., Svobodová J. 1998. Úvodem. In: H. Krejčová, J. Svobodová, Postavení a osudy židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě v letech 1939-1945. Sborník studií. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Maxdorf.
Kryl M. 1999. Osud vězňů terezínského ghetta v letech 1941-1944, Brno: Doplněk.
Kryl M. (ed.) 1995. Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem: deník Egona Redlicha z Terezína 1. 1. 1942 -20. 10. 1944, Brno: Doplněk; Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
K., K. (Kraus O., Kulka E.) 1948. Světla a stíny kolem musea v Osvětimi. Věstník Židovské obce náboženské v Praze 10: 3, 27.
Kulišová T. 1964. Malá pevnost Terezín. Národní hřbitov – ghetto, Praha: Naše vojsko.
Lagus K., Polák J. 1964. Město za mřížemi, Praha: Naše vojsko, Svaz protifašistických bojovníků.
Lachendro J. 2007. Zburzyć i zaorać…? Idea zalożenia Państwowego Muzeum Auschwitz-Birkenau w świetle prasy polskiej w latech 1945-1948, Oświęcim: Państwowe Muzeum Auschwitz-Birkenau w Oświęcimiu.
Le Goff J. 2007. Paměť a dějiny, Praha: Argo.
Motýli zde žijí! 1960. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 22: 9, 11.
Munk J. 1998, Rozvojové koncepce Památníku Terezín a motivační struktura jeho návštěvníků. In: M. Kárný, M. Kárná, E. Lorencová, Terezínské studie a dokumenty. Praha: Academia, Nakladatelství Terezínská iniciativa 1998, 331-340.
Národní archiv Praha, Ministerstvo školství, 47/VII, Řádný sjezd židovské náboženské společnosti v Čechách se konal dne 24. XI. 1963 v Praze, 2.
Národní archiv Praha, Ministerstvo školství, 47/VIII, č. kartonu 58.
Národní archiv Praha, Ministerstvo školství, 47/VIII, č. kartonu 58, dat. V Praze dne 20. října 1963.
Národní archiv Praze, Ministerstvo školství, Státní úřad pro věci církevní, Židovská náboženská obec, studijní materiál, 1986, 1989, 5.
Návštěvy ze zahraničí. 1964. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 24: 5, 5.
Odhalení pomníku mučedníkům terezínského ghetta. 1955. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 17: 10, 2.
Pěkný T. 2001. Historie Židů v Čechách a na Moravě, Praha: Sefer.
Poper M. 1960. Kulturní život v terezínském ghettu. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 22: 5, 10.
Posmrtná výstava Karla Fleischmanna. 1947. Věstník Židovské obce náboženské v Praze 9: 7, 95.
Semecká I. 1946. Terezínské torso, Praha: Ant. Vlasák.
Sicher G. 1948. Projev při tryzně v krematoriu terezínském 7. června 1948. Věstník Židovské obce náboženské v Praze 10: 25, 301.
Situační zpráva o Terezíně. 1945. 21. 5. 1945, Národní archiv Praha, Ústav marxismu leninismu ÚV KSČ, Fond 88 (Václav Vacek), Nr. 27, p. 1-3.
Soukupová B. 2016. Židé v českých zemích po šoa. Identita poraněné paměti, Bratislava: Marenčin PT.
Šormová E. 1973. Divadlo v Terezíně 1941-1945, Ústí nad Labem, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín.
Steinbacher S. 2004. Auschwitz. Geschichte und Nachgeschichte, München: Verlag C. H. Beck oHG. DOI: https://doi.org/10.17104/9783406756764
Terezín – ghetto. 1957. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 19: 1, 4.
Terezínské ghetto mluví. 1946. Věstník Židovské obce náboženské v Praze 8: 11, 109.
Tryzna v Terezíně. 1972. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 44: 9, 1.
Tůma M. 1946. Ghetto našich dnů, Praha: Jaroslav Salivar.
Ústřední organizace židů v Československé republice zaujímají stanovisko k procesu demokratické obnovy. 1968. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 30: 4, 1.
Utitz E. 1947. Psychologie života v terezínském koncentračním táboře, Praha: Dělnické nakladatelství.
Valná hromada. 1947. Věstník Židovské obce náboženské v Praze 9: 8, 108.
Vg. 1947. Terezínský hřbitov. Věstník Židovské obce náboženské v Praze 9: 10, 136.
Volavková H. 1959. Dětské kresby na zastávce k smrti. Terezín 1942-1945, Praha: státní židovské muzeum.
Výstava obrazů z terezínského ghetta. 1951. Věstník Židovské obce náboženské v Praze 13: 5, 56.
Vzpomínáme na den 10. června 1942. 1951. Věstník Židovské obce náboženské v Praze: 13, 24, 285.
www.idnes.cz/usti/zpravy/pamatnik-terezin-penize-oteviraci-doba-zkraceni, 01.02.2024.
Zprávy z obcí. 1957. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 19: 4, 11.
Z pražského Státního židovského musea. 1958. Věstník židovských náboženských obcí v Československu 20: 1, 3.
Pobrania
Opublikowane
Jak cytować
Numer
Dział
Licencja
Prawa autorskie (c) 2024 Journal of Urban Ethnology
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa 4.0 Międzynarodowe.
