Górnictwo prehistoryczne w Górach Izerskich
DOI:
https://doi.org/10.23858/APol69.2024.003Słowa kluczowe:
mezolit, kultura ceramiki wstęgowej rytej, kamieniołom, metabazyt typu Góry Izerskie, neolitAbstrakt
Odkrycie kamieniołomów metabazytu w Górach Izerskich (w północnych Czechach) stanowiło ważny moment w archeologii neolitu na przełomie tysiącleci. W ciągu ostatnich 20 lat zgromadzono wiele informacji na temat surowca używanego do wyrobu neolitycznych polerowanych narzędzi kamiennych. Dzięki tym danym można uzyskać pełniejszy obraz użycia tego surowca w różnych okresach oraz o sposobach jego wydobycia bezpośrednio w miejscach eksploatacji. Jednocześnie można wskazać punkty wyjścia do dalszych badań. Kultura ceramiki wstęgowej rytej (LBK; 5400-5000/4900 p.n.e.) może być uznana za okres kluczowy, ponieważ to w tym czasie oddziaływanie przestrzenne i jego wydobycie były największe. W okresie regionalizacji, następującym po LBK, źródła surowców do produkcji polerowanych narzędzi były zróżnicowane, a stopień wykorzystania metabazytu z Gór Izerskich różnił się znacznie w zależności od regionu.
Pobrania
Bibliografia
Anders E., Grevesse N. 1989. Abundances of the elements: Meteoritic and solar, „Geochimica et Cosmochimica Acta“, 53, pp. 197–214. DOI: https://doi.org/10.1016/0016-7037(89)90286-X
Bernardini F. 2018, Polished Stone Axes in Caput Adriae from the Neolithic to the Copper Age, „Journal of World Prehistory“, 31, pp. 485–514. DOI: https://doi.org/10.1007/s10963-018-9125-z
Bernardini F., De Min A., Lenaz D., Šída P., Tuniz C., Kokelj E. M. 2012. Shaft-hole Axes from Caput Adriae made from Amphibole-rich Metabasites: First Evidence of Connections between Northeastern Italy and Central Europe during the 5th Millenium BC, „Archaeometry“, 54, pp. 427–441, https://doi.org/10.1111/j.1475–4754.2011.00637.x DOI: https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2011.00637.x
Bock S. 2016. Die bandkeramischen Felsgesteingeräte, [in:] H. Stäuble, U. Veit (eds), Der bandkeramische Siedlungsplatz Eythra in Sachsen. Studien zur Chronologie und Siedlungsentwicklung, Leipziger Forschungen zur Ur- und Frühgeschichtlichen Archäologie, 9, Leipzig, pp. 131–135.
Bradák B., Szakmány G., Józsa S., Přichystal A. 2009. Application of magnetic susceptibility on polished stone tools from Western Hungary and the Eastern part of the Czech Republic (Central Europe), „Journal of Archaeological Science“, 36(10), pp. 2437–2444, https://doi.org/10.1016/j.jas.2009.07.001 DOI: https://doi.org/10.1016/j.jas.2009.07.001
Buchtela K., Niederle L. 1910. Rukověť české archeologie, Knihovna umění a řemesla, 5, Praha.
Bukovanská M. 1992. Petroarchaeology of Neolithic artifacts from Central Bohemia, Czechoslovakia, „Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Brunensis, Geology“, 22, pp. 7–16.
Burgert P. 2019. Neolit ve východních Čechách, Praha.
Burgert P. 2022. Dílna na výrobu broušené industrie kultury s lineární keramikou v Sobčicích u Hořic, „Archeologie ve středních Čechách“, 26, pp. 79–102.
Burgert P., Přichystal A., Davidová T. 2020. Nový výzkum pravěkých těžebních polí na Bílém kameni u Sázavy, okr. Benešov, „Archeologické rozhledy“, 67, pp. 349–378, https://doi.org/10.35686/AR.2020.12 DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2020.12
Burgert P., Přichystal A., Gadas P. 2023. Raw materials for Neolithic ground tools from the extraction fields at Bílý Kámen Hill, Central Bohemia, „Archeologické rozhledy“, 75, pp. 253–277, https://doi.org/10.35686/AR.2023.18 DOI: https://doi.org/10.35686/AR.2023.18
Christensen A.-M., Ramminger, B. 2004. On the provenance of Neolithic amphibolitic axe blades from Wetterau (Hessen, Germany), „Slovak Geological Magazine“, 10, pp. 135–138.
Christensen A.-M., Holm P., Schuessler U., Petrasch J. 2006. Indications of a major Neolithic trade route? An archaeometric geochemical and Sr, Pb isotope study on amphibolitic raw material from present day Europe, „Applied Geochemistry“, 21(10), pp. 1635–1655, https://doi.org/10.1016/j.apgeochem.2006.07.009 DOI: https://doi.org/10.1016/j.apgeochem.2006.07.009
Czekaj-Zastawny A. 2014. Brzezie 17. Osada kultury ceramiki wstęgowej rytej, Via Archaeologica. Źródła z badań wykopaliskowych na trasie autostrady A4 w Małopolsce, 9, Kraków.
Dale J., Powell R., White R.W., Elmer F.L., Holland T.J.B. 2005. A thermodynamic model for Ca-Na clinoamphiboles in Na2O-CaO-FeO-MgO-Al2O3-SiO2-H2O-O for petrological calculations, „Journal of Metamorphic Geology“, 23(8), pp. 771–791, https://doi.org/10.1111/j.1525–1314.2005.00609.x DOI: https://doi.org/10.1111/j.1525-1314.2005.00609.x
Farkaš Z., Gregor M., Přichystal A., Pivko D. 2008. Neolitické nálezy a ich petrografická charakteristika z Bratislavy – Devínskej Novej Vsi, „Zborník Slovenského národného múzea“, 52, pp. 7–42.
Filip J. 1945. Deset obrazů z pravěkých dějin Evropy a našeho území, [in:] J. Filip, J. Eisner (eds), Výhledy do pravěku evropského lidstva, Praha, pp. 5–34.
Götzinger M. 2015. Geologie und Rohstoffe, [in:] C. Neugebauer-Maresch, E. Lenneis (eds), Das linearbandkeramische Gräberfeld von Kleinhadersdorf, Mitteilungen der Prähistorischen Kommission. Österreichische Akademie der Wissenschaften, 82, Wien, pp. 169–172.
Gränzer J. 1933. Nephrit aus dem Phyllitkontakt im Südwesten des Isergebirge, „Firgenwald“, 3, pp. 89–96.
Hawthorne F.C. 1981. Crystal chemistry of the amphiboles, [in:] D.R. Veblen (ed.), Amphiboles and other hydrous pyriboles – mineralogy, Mineralogical Society of America, Washington, pp. 1–102. DOI: https://doi.org/10.1515/9781501508219-005
Hollocher K., Robinson P., Walsh E., Roberts D. 2012. Geochemistry of amphibolite-facies volcanics and gabbros of the Støren Nappe in extensions west and southwest of Trondheim, Western Gneiss Region, Norway: a key to correlations and paleotectonic settings, „American Journal of Science“, 312(4), pp. 357–416, https://doi.org/10.2475/04.2012.01 DOI: https://doi.org/10.2475/04.2012.01
Höhn PP., Koglin N., Klopf L., Schüssler U., Tragelehn H., Frimmel H.E., Zeh A., Brätz H. 2018. Geochronology, stratigraphy and geochemistry of Cambro-Ordovician, Silurian and Devonian volcanic rocks of the Saxothuringian Zone in NE Bavaria (Germany)—new constraints for Gondwana break up and ocean–island magmatism, „International Journal of Earth Sciences“, 107(1), pp. 359–377, https://doi.org/10.1007/s00531–017-1497–2 DOI: https://doi.org/10.1007/s00531-017-1497-2
Kegler-Graiewski N. 2007. Beile – Äxte – Mahlsteine. Zur Rohmaterialversorgung im Jung- und Spätneolithikum Nordhessens, Köln, Disseration manuscript, University of Cologne, https://kuppp.ub.uni-koeln.de/2160/ (access 10.05.2024).
Kereskényi E., Fehér B., Kristály F., Szilágyi V., Kasztovszky Z., Szakmány G. 2023. Provenance
of polished stone tools from the Baradla cave, Aggtelek, North-Hungary, „Archeometriai Műhely“, 20(1), pp. 1–22, https://doi.org/10.55023/issn.1786–271X.2023–001 DOI: https://doi.org/10.55023/issn.1786-271X.2023-001
Klomínský J., Fediuk F., Schovánek P., Gabašová A. 2004. The hornblende-plagioclase hornfels from the contact aureole of the Tanvald granite, northern Bohemia – the raw material for Neolithic tools, „Bulletin of Geosciences“, 79(1), pp. 63–70.
Krystek M., Młodecka H., Polański K., Szydłowski M. 2011. Neolityczne narzędzia z metabazytów typu Jizerské hory (Masyw Czeski) na obszarze Polski, „Biuletyn Państwowego Instytutu Geologicznego“, 444, pp. 113–124.
Kufel-Diakowska B., Chłoń M., Baron J. 2022. A Neolithic ground stone tool as an Early Iron Age funerary gift, „Antiquity“, 96(390), pp. 1621–1627, https://doi.org/10.15184/aqy.2022.124 DOI: https://doi.org/10.15184/aqy.2022.124
Le Bas M.J., Le Maitre R.W., Streckeisen A., Zanettin B. 1986. A Chemical classification of volcanic rocks based on the total alkali-silica diagram, „Journal of Petrology“, 27, pp. 745–750, https://doi.org/10.1093/petrology/27.3.745 DOI: https://doi.org/10.1093/petrology/27.3.745
Leake B.E., Woolley A.R., Arps C.E.S., Birch W.D., Gilbert M.C., Grice J.D., Hawthorne F.C., Kato A., Kisch H.J., Krivovichec V.G., Linthout K., Laird J., Mandarino J., Maresch W.V., Nickel E.H., Rock N.M.S., Schumacher J.C., Smith D.C., Stephenson N.C.N., Ungaretti L., Whittaker E.J.W., Youzhi G. 1997. Nomenclature of amphiboles; Report of the Subcommittee on Amphiboles of the International Mineralogical Association Commission on New Minerals and Mineral Names, "European Journal of Mineralogy“, 9(3), pp. 623–651, https://doi.org/10.1127/ejm/9/3/0623 DOI: https://doi.org/10.1127/ejm/9/3/0623
Lenneis E., Götzinger M. 2017. Rohmaterialien der Geräte aus Felsgestein und mineralische Rohstoffe, [in:] E. Lenneis (ed.), Erste Bauerndörfer – älteste Kultbauten. Die frühe und mittlere Jungsteinzeit in Niederösterreich, Österreichische Akademie der Wissenschaften, Wien, pp. 198–200. DOI: https://doi.org/10.2307/j.ctvdmwxx3
Lička M., Švédová J., Šreinová B., Šrein V. 2014. Makrolitické artefakty ze sídliště kultury s lineární keramikou v Kosoři u Prahy, Praha.
Marchi N., Winkelbach L., Schulz I., Brami M., Hofmanová Z., Blöcher J., Reyna-Blanco C.S., Diekmann Y., Thiéry A., Kapopoulou A., Link V., Piuz V., Kreutzer S., Figarska S.M., Ganiatsou E., Pukaj A., Struck T.J., Gutenkunst R.N., Karul N., Gerritsen F., Pechtl J., Peters J., Zeeb-Lanz A., Lenneis E., Teschler-Nicola M., Triantaphyllou S., Stefanović S., Papageorgopoulou Ch., Wegmann D., Burger J., Excoffier L. 2022. The genomic origins of the world’s first farmers, „Cell“, 185, pp. 1842–1859, https://doi.org/10.1016/j.cell.2022.04.008 DOI: https://doi.org/10.1016/j.cell.2022.04.008
Matiegka J. 1894. O rozšíření kamenných nástrojů v Čechách a na Moravě vzhledem ke geologickému složení země, „Český lid“, 3, pp. 276–280.
Milch L. 1902. Beiträge zur Kenntnis der granitischen Gesteine des Riesengebirges 2, „Neues Jahrbuch für Mineralogie, Geologie und Paläontologie, Beilage-Band“, 14, pp. 105–204.
Niederle, L. 1894. O mladší době kamenné v Čechách, „Český lid“, 3, pp. 257–275.
Nowak I., Żelaźniewicz A., Dörr W., Franke W., Larionov A.N. 2011. The Izera metabasites, West Sudetes, Poland: Geologic and isotopic U-Pb zircon evidence of Devonian extension in the Saxothuringian Terrane, „Lithos“, 126, pp. 435–454, https://doi.org/10.1016/j.lithos.2011.07.006 DOI: https://doi.org/10.1016/j.lithos.2011.07.006
Orsolya F., Bradák B., Szakmány G., Szilágyi V., Biró K. 2008. Összefoglaló az Ebenhöch csiszolt kőeszköz gyűjtemény archeometriai vizsgálatának eredményeiről, „Archeometriai Műhely“, 3, pp. 1–11.
Pajdla P., Trampota F. 2021. Neolithic settlements in Central Europe: Data from the project ‘Lifestyle as an Unintentional Identity in the Neolithic’, „Journal of Open Archaeology Data“, 9(13), pp. 1–6, https://doi.org/10.5334/joad.88 DOI: https://doi.org/10.5334/joad.88
Patočka F., Fajst M., Kachlík V. 2000. Mafic-felsic to mafic-ultramafic Early Palaeozoic magmatism of the West Sudetes (NE Bohemian Massif): the South Krkonoše Complex, „Zeitschrift für Geologische Wissenschaften“, 28, pp. 177–210.
Pavlů I., Zápotocká M. 2013. The Prehistory of Bohemia 2. The Neolithic, Praha.
Pearce J. 1982. Trace element characteristic of lavas from destructive plate boundaries, [w:] R.S. Thorpe (ed.), Orogenetic andesites and related rocks, Chichester, pp. 528–548.
Pearce J.A. 1996. A user’s guide to basalt discrimination diagrams. Trace element geochemistry of volcanic rocks: applications for massive sulphide exploration. „Geological Association of Canada, Short Course Notes“, 12, pp. 79–113.
Prostředník, J., Šída P., Šrein V., Šreinová B., Šťastný M. 2005. Neolithic quarrying in the foothills of the Jizera Mountains and the dating thereof, „Archeologické rozhledy“, 57, pp. 477–492.
Prostředník J., Šída P. 2010. Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří, Turnov.
Přichystal A. 2002a. Objev neolitické těžby zelených břidlic na jižním okraji Jizerských hor (severní Čechy), [in:] Kvartér 2002. Sborník abstraktů, Brno, pp. 12–14.
Přichystal A. 2002b. Petrografický výzkum broušené a ostatní kamenné industrie z vedrovických pohřebišť, [in:] V. Podborský (ed.), Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě, Brno, pp. 211–215.
Přichystal A. 2013. Lithic raw materials in prehistoric times of eastern Central Europe, Brno.
Ramminger B. 2007. Wirtschaftsarchäologische Untersuchungen zu alt- und mittelneolithischen Felsgesteingeräten in Mittel- und Nordhessen. Archäologie und Rohmaterialversorgung, Internationale Archäologie, 102, Rahden/Westf.
Raminnger B., Šída P. 2012. Der bandkeramische Felsgesteinabbauplatz Jistebsko, Kataster Jablonec nad Nisou, und sein regionales Siedlungsumfeld im mittleren Isertal, Tschechische Republik, [in:] R. Smolnik (ed.), Siedlungsstruktur und Kulturwandel in der Bandkeramik, Dresden, pp. 167–179.
Schwarz-Mackensen G., Schneider W. 1983. Wo liegen die Hauptliefergebiete für das Rohmaterial donauländischer Steinbeile und-Äxte in Mitteleuropa?, „Archäologisches Korrespondenzblatt“, 13, pp. 305–314.
Schwarz-Mackensen G., Schneider W. 1987. The raw material of neolithic adzes and axes in central Europe: petrography and provenance, „Antiquity“, 61(231), pp. 66–69. DOI: https://doi.org/10.1017/S0003598X00072513
Stolz D. 2016. Doklady řezání na sídlišti kultury s lineární keramikou v Žebráku, „Archeologie ve středních Čechách“, 20, pp. 103–110.
Sun S.-S., Mc Donough W.F. 1989. Chemical and isotopic systemamtics of oceanic basalts: implication for mantle composition and processes, [in:] A.D. Saunders, M.J. Norry (eds), Magmatism in the Ocean Basins, Geological Society of London, Special Publication, 42, Oxford, pp. 313–345. DOI: https://doi.org/10.1144/GSL.SP.1989.042.01.19
Šída P. 2007. Využívání kamenné suroviny v mladší a pozdní době kamenné. Dílenské areály v oblasti Horního Pojizeří, Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque, 3, Praha-Brno.
Šída P. 2013. O počátcích výroby neolitické kamenné broušené industrie, „Archeologie západních Čech“, 7, pp. 26–33.
Šída P., Kachlík V. 2009. Geological setting, petrology and mineralogy of metabasites in a thermal aureole of Tanvald granite (northern Bohemia) used for the manufacture of Neolithic tools, „Journal of Geosciences“, 54, pp. 269–287, https://doi.org/10.3190/jgeosci.042 DOI: https://doi.org/10.3190/jgeosci.042
Šída P., Pokorný P., Novák J. 2014a. Jistebsko. Záchranný výzkum na parcele 350/1 v roce 2009, Pojizerské archeologické studie, 3, Hradec Králové–Turnov.
Šída P., Kachlík V., Prostředník J. 2014b. Neolitická těžba metabazitů v Jizerských horách, Opomíjená archeologie, 3, Plzeň.
Šída P., Prostředník J., Pokorný P., Novák J. 2013. Velké Hamry II. Neolitický těžební a zpracovatelský areál, Pojizerské archeologické studie, 2, Turnov.
Šída P., Vondroušová I., Pokorný P., Novák J. 2012. Neolitický těžební a zpracovatelský areál ve Velkých Hamrech I, Pojizerské archeologické studie, 1, Turnov.
Šrein V., Šreinová B., Šťastný M., Šída P., Prostředník J. 2002. Neolitický těžební areál na katastru obce Jistebsko, „Archeologie ve středních Čechách“, 6, pp. 91–99.
Štelcl J., Malina J. 1970. Anwendung der Petrographie in der Archäologie, Folia Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis. Geologia, 11(5), pp. 1–111.
Thompson R.N. 1982. Magmatism of the British tertiary volcanic province, „Scottish Journal of Geology“, 18, pp. 49–107. DOI: https://doi.org/10.1144/sjg18010049
Trampota F., Pajdla P. 2022. Neolithic settlement structures in Central Europe: case study of East Bohemia and the Morava River catchment, „Documenta Praehistorica“, 44, pp. 194–212, https://doi.org/10.4312/dp.49.15 DOI: https://doi.org/10.4312/dp.49.15
Velímský T. 1969. Neolitická broušená industrie z Bylan, manuscript of diploma thesis, FF UJEP, Brno.
Vencl S. 1975. Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech, „Památky archeologické“, 66, pp. 12–73.
Whitney D.L., Evans B.J. 2010. Abbreviation for names of rock-forming minerals, „American Mineralogist“, 95, pp. 185–187. DOI: https://doi.org/10.2138/am.2010.3371
Winchester J.A., Floyd P.A. 1977. Geochemical discrimination of different magma series and their differentiation products using immobile elements, „Chemical Geology“, 20, pp. 325–343. DOI: https://doi.org/10.1016/0009-2541(77)90057-2
Wood, D.A. 1980. The application of a Th-Hf-Ta diagram to problems of tectomagmatic classification and to establishing the nature of crustal contamination of basaltic lavas of the British Tertiary volcanic province, „Earth and Planetary Science Letters”, 50, pp. 11–30. DOI: https://doi.org/10.1016/0012-821X(80)90116-8
Zapletal J. 1999. Petroarcheologická charakteristika broušené industrie, [in:] E. Kazdová, J. Peška, I. Mateiciucová, Olomouc – Slavonín. Sídliště kultury s vypíchanou keramikou, Olomouc, pp. 169–173.
Zelená P. 2007. Osídlení lidu kultury s vypíchanou keramikou v povodí Bobravy, Manuscript of bachelor thesis, Masaryk University, Brno, https://is.muni.cz/th/a6gzt/ (access 09.05.2024).
Žák J., Verner K., Sláma J., Kachlík V., Chlupáčová M. 2013. Multistage magma emplacement and progressive strain accumulation in the shallow-level Krkonoše-Jizera plutonic complex, Bohemian Massif, „Tectonics“, 32(5), pp. 1493–1512, https://doi.org/10.1002/tect.20088 DOI: https://doi.org/10.1002/tect.20088
Žebera K. 1939. Archeologický výzkum Posázaví. I. zpráva. Neolitické a středověké vápencové lomy na „Bílém kameni“ u Sázavy, „Památky archeologické“, 41, pp. 51–58.
Žebera K. 1945. Nové geologické metody výzkumu čtvrtohor a jejich užití v archeologii, „Příroda“, 37, pp. 211–216, 237–241.
Pobrania
Opublikowane
Jak cytować
Numer
Dział
Licencja
Prawa autorskie (c) 2024 Archeologia Polski
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa 4.0 Międzynarodowe.
